Po několika měsících jsme s těžkým srdcem opustili Indonésii a přesunuli se, dalo by se říct, do úplně jiné dimenze, do Singapuru. Najednou jsme se ocitli v hypermoderním velkoměstě mezi mrakodrapy a rušnými bulváry. Byl to poměrně kulturní šok po tak dlouhé době. Byli jsme zase ve společnosti, kde se musí dodržovat pravidla a život zase plyne rychleji a přístup lidí je neosobní. Strávili jsme zde několik dní, které jsme věnovali sympatickým pochůzkám po městě. Dokonce jsme zavítali na jeden ze světových tenisových turnajů.

 

Naše první kroky v Singapuru směřovaly, těžko říct, jestli podvědomě anebo cíleně, do katedrály St. Andrew. Chvilku jsme poseděli v tomto anglikánském svatostánku a pak vyrazili objevovat exponáty místních muzeí. A že jich v Singapuru je více než dost. My měli namířeno do Asian Civilisation Museum. A asi jsme byli ve správný čas na správném místě, protože jsme cestou čirou náhodou narazili jinou výstavu. Teda spíše jsme byli odchyceni na ulici nějakými týpky, jestli prý nechceme na nějakou super výstavu. 😀 „Nu což,“ jsme si řekli, „když je to zadarmo.“ Výstava byla věnována asi nejznámějšímu a nejvýznamnějšímu manifestu mahájánového budhismu Lotus Sutra (Lotosová sútra) a nejvíce její čínské verzi. Tak jsme se alespoň dozvěděli zase něco málo o budhismu. 😉 Nakonec jsme došli do panasijského muzea Asian Civilisation Museum, kde jsme obdivovali všemožné ztracené a nalezené poklady asijské minulosti. Za 8 SGD to stálo rozhodně za to.

 

Po náročných muzejních zážitcích jsme se přesunuli ze severního břehu Colonial District na jižní břeh do Chinatownu. Po cestě jsme zabrousili do Lau Pa Sat, kde jsme se výtečně a levně nadlábli. Jedná se o velký komplex bister, kde najdete vše od japonské kuchyně po kostarickou. Zbytek dne jsme bloumali po ulicích Chinatownu, navštívili jsme třeba čínský chrám bohyně Mazu Thian Hock Keng, nejstarší hinduistický chrám v Singapuru Sri Mariamman, nebo budhistický komplex Buddha Tooth Relic. V posledně zmíněném se nachází sto malých Buddhů a sto malých misek na dary, vy pak můžete proměnit 10 SGD za 100 penízků, které posléze můžete věnovat jednotlivým Buddhům a přitom si pokaždé něco přát. A když už jsme byli v té darovací náladě, tak jsme si v jednom obchoďáku koupili něco slušného na sebe, abychom nevypadali jako dva tuláci uprostřed nablýskaného velkoměsta. 😀

 

Další den jsme převážně strávili v areálu botanické zahrady Singapore Botanic Gardens, která spadá pod UNESCO. Vstoupili jsme severní bránou Bukit Timah a zaujali nás především sekce Evolution Garden (hlavně o přesličkách a plavuních), Healing Garden (rostliny které léčí anebo napomáhají lidskému tělu, ale sekce toxických rostlin je veřejnosti nepřístupná), Symphony Lake, nebo National Orchid Garden (vstupné 5 SGD, kde jsme viděli snad tisíce orchidejí). Rozhodně jsme se zde zabavili na celý půl den, než jsme došli k jižní bráně Tanglin. Přestože se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších botanických zahrad na světě, každý si tu může najít své vlastní klidné místečko, protože areál zahrady je opravdu rozlehlý (a vstup do zahrady je zadarmo).

 

Zbytek odpoledne a večer jsme strávili rozjímáním v Gardens by the Bay (zábavní a přírodní park) a sledováním převážně futuristických obřích stromů v Supertree Grove, které dvakrát během večera za doprovodu hudby Garden Rhapsody dělají pompézní světelnou show, vždy v 19:45 a 20:45. Můžete se dokonce projít mezi těmito „super stromy“ (8 SGD) a součástí parku jsou i dva konzervační komplexy rostlin a stromů Flower Dome a Cloud Forest (28 SGD za oba).

 

Že je Singapur dějištěm mnoha světových akcí a třeba sportovních, dokládá náš třetí den, který byl vesměs odpočívací, poněvadž jsme navštívili tenisový turnaj WTA Finals, který je vyvrcholením sezony a hrají na něm ty nejlepší singlistky a deblistky světa. Jakožto náruživí tenisoví fandové jsme si celý den náramně užili. Jediné, co nás ale lehce zklamalo, byla malá účast a téměř žádná fandící opora ze strany singapurského publika. Na to, že to bylo vyvrcholení sezony, tak docela bída.

 

Poslední naší zastávkou byla místní zoologická zahrada (Singapore ZOO). Zde jsme strávili většinu dne a pozorovali spoustu zvířátek, které se nám nepodařilo zahlédnout v malajské potažmo indonéské přírodě. ZOO v Singapuru stojí rozhodně za povšimnutí, neboť jako jedna z mála zastává koncept otevřených (ne doslova!) výběhů a expozic. Radost jsme měli zejména z mnoha opiček. Konečně jsme in natura viděli Proboscis Monkey alias Kahau nosatý, druhy gibbonů a Leaf Monkeys, Black and White Colobus a Vervet Monkey (obě původem z Afriky), nebo barevného Red-shanked Douc alias Langur duk, na kterého se těšíme do Vietnamu. Dále medvěda malajského, jávského nosorožce, tapíra a spoustu druhů místních plazů. Sympaticky jsme tak zakončili naše putování po Singapuru.

 

A jaké byly naše dojmy z tohoto velkoměsta/státu? Začněme tím horším. Singapur je opravdu drahý na žití. Je to samozřejmě logické, že nejrozvinutější ekonomika celé jihovýchodní Asie přináší s sebou vysoké platy a vysoké životní standardy. Na druhou stranu, teď to kladné, Singapur na nás působil velmi sympaticky. Město je vzdušné, super čisté a hlavně hodně zelené. Zároveň působí spořádaně, místy lehce striktně, třeba když někde odhodíte nedopalek, nebo posvačíte v metru, vaše peněženka vás bude nenávidět, poněvadž zaplatíte pěkně mastnou pokutu. A veřejná doprava (odzkoušeli jsme metro i busy) šlape na výbornou, v pátek odpoledne jsme nestáli v žádné koloně.

 

Singapur je prostě multikulturní místo, neustále narážíte na něco nového a jiného. Kulturní diverzita rovněž pramení třeba z faktu, že v Singapuru existují čtyři oficiální jazyky. Celkově vzato se nám tu moc líbilo. Rozhodně se Singapur drží svého hesla „City in a Garden“ a dokážeme si ho představit jako město, kde bychom mohli bydlet. Snad se sem zase někdy vrátíme. 😊