Z Hpa-Anu jsme chytli brzy ráno taxík, který jsme fikaně nasdíleli s jedním Američanem a nechali se levně dovézt zhruba 120 km severozápadně do vesničky Kinpun. Ta je výchozím bodem pro návštěvu unikátní pagody Kyaiktiyo, jež je běžně známá pod názvem Golden Rock.

V Kinpunu jsme pouze přenocovali, což se nakonec projevilo jako správný nápad. Rozhodně nemělo cenu zdržovat se déle. Kinpunu vévodí centrální autobusové nádraží, všudypřítomné krámky se suvenýry a jakýsi miniaturní zábavní park z minulého století. Levné ani nádherné ubytování zde ale nečekejte. Už jen podle piva, které stálo v rozmezí 3 000 – 3 500 MMK, se dá odhadovat, že ceny jsou klasicky turisticky nadsazené.

Z Kinpunu existují dvě varianty, jak docílit vrcholu, na kterém se tyčí Golden Rock. Výšlap pěšky, který s návratem zabere zhruba celý den, anebo druhá varianta, kterou volí asi všichni, je, nechat se vyvézt na korbě dodávky nahoru a zase zpět. Samozřejmě jsme zvolili druhou variantu a za 2 000 MMK jsme si to už drandili úzkou silničkou s mnoha serpentýnami strmě nahoru. Opět se zde dodržuje pravidlo „dokud není přeplněna kapacita korby, nikam se nejede“. Kromě sezení na korbě existuje i pár VIP míst, která jsou o nějakou tu tisícovku dražší a nachází se uvnitř na sedadlech spolujezdce. Jízda pak může obecně trvat půl hodiny anebo taky hodinu, záleží na tom…ani moc nevíme, na čem vlastně záleží, asi na tom, jestli se řidič rozhodně stát nebo jet. 😀

Povoz vás vysadí zhruba kilometr od finálního místa. K pagodě Golden Rock vás tedy ještě čeká dlouhá a úmorná cesta, ne z hlediska fyzické náročnosti, nicméně proto, že překonat tolik krámků se suvenýry bez toho, aniž by si vás trhovci všimli, je opravdu téměř nadlidský úkon. Asi v jedné třetině cesty vás rovněž jakožto turistu zkasírují o 10 000 MMK za vstup, za což dostanete visačku s datumem na krk. Hodíte visačku na krk a jdete dál, teda spíš splýváte s davem ostatních lidí. Co nás ale překvapilo, že v tom davu jsme potkali pouze pár bělochů nebo lidí s visačkou. Cena vstupného nás asi nevytrhne, ale ptáme se, kde se tady bere tolik lidí a nejsou to turisté? Jediné, co nás napadá, je, že se jedná výhradně o poutní místo, kam se stahují tisíce a tisíce barmských a jiných poutníků (ti neplatí vstup) každý den, aby vzdali hold svému božstvu. Zpětně jsme pak zjistili, že se opravdu jedná o jedno ze tří hlavních poutních míst v Barmě, společně s chrámem Mahamuni v Mandalay a pagodou Shwedagon v Yangonu.

Než jsme ještě stačili dojít k samotnému Golden Rocku, tak se nám málem na schodech, po kterých projde za minutu stovky lidí, podařilo zašlápnou jakéhosi černého hada, jenž se podezřele mátožně plazil z jedné strany cesty na druhou. Naštěstí jsme ho o pár čísel minuli bosou nohou, takže jsme se ho ani nemuseli posléze vyptávat, zdali je jedovatý či nikoliv. Jinými slovy: Buddha nám byl ten den nakloněn. 😊

Samotná pagoda Kyaiktiyo je pro nás opravdovou záhadou. Je sice malá, ale za to má unikátní polohu. Nachází se přímo na velkém žulovém balvanu, který doslova balancuje na skále pod ním. Tento pozlacený veleobří balvan, jenž jen tak ledabyle sedí na skále, vypadá, že každou chvílí musí žuchnout dolů, což člověku rozhodně nedá spát. Už jen z toho důvodu, kdy si říká, „jak je to jen proboha možné, že ten šutrák s tou stupou nahoře doposud drží?“ Občasná zemětřesení v minulosti se dosti jasně pokoušela o demonstraci gravitačního zákona. A přesto Kyaiktiyo přestál všemožné tyto nástrahy. Prostě je to záhada, možná zázrak stojící na pramínku Buddhových vlasů vyzvednutých ze samotného dna moře a dopravených lodí až sem, který drží balanc a víru ostatních lidí.

Abychom naplnili náš čas smysluplně, procourali jsme ještě zbytek vesničky za Golden Rockem a poté se vydali zpět do Kinpunu. Celkově vzato, Golden Rock v nás zanechal spíše smíšené pocity. Místo sice může působit určitým způsobem magicky, ale převeliké davy turistů, nebo spíše poutníků, s sebou přináší i spousty nepotřebných prodavačů „čehokoliv“ a všeobecný chaos. Kdyby toto poutní místo bylo dostupné pouze pěšky, troufáme si odhadovat, že bychom nahoře potkali jen opravdové poutníky, a že magie daného místa by dostala naprosto vyšší rozměr.