Vietnamské ‚sbohem‘ v Ho Chi Minhu

with Žádné komentáře

A je to tu. Naše téměř tříměsíční vietnamské dobrodružství se pomalu v Ho Chi Minhu (dříve Saigon) uzavírá. Pobyli jsme zde tři dny, než jsme zmizeli do Západní Papuy v Indonésii, ale města jako takového jsme si moc neužili, poněvadž nás čekalo spousta zařizování, jako prodej našeho moto-oře, sehnání si šnorchlovací výbavy, nebo poslání balíku do Čech.

 

Z památek jsme navštívili poměrně do detailu centrální budovu pošty, když už jsme posílali ten balík a nutno dodat, že to byla na dlouhou dobu slušná zábava. 😉 Naproti poště stojí katedrála Notre Dame, která ovšem v té době podléhala rekonstrukci, takže jsme si ji celou nevychutnali. Buddhistický chrám Jade Emperor Pagoda se nachází sice kousek dál od centra, ale nezoufejte, pronikavá vůně kadidla vás správně odnaviguje až na místo. Za zmínku ještě stojí hinduistický chrám Sri Mariamman a Indepence Palace. No, prezidentský palác v Hanoji je podstatněji zajímavější, takže není divu, že válku vyhrál sever. 😊

 

Indepence palace

Strýček Ho z obrázku shlíží na chod pošty


Jako asi nejzásadnější a nejzajímavější atrakci v Ho Chi Minhu považujeme War Remnants Museum, které pojednává o předehře Vietnamské války, o jejím průběhu a zejména též o těžkých následcích. Kdyby člověk měl navštívit pouze jednu památku v Saigonu, rozhodně by to mělo být tohle muzeum. Vzápětí by to nejspíš byla obří tržnice Ben Thanh. Trochu jsme si zde připadali, jako bychom se ocitli zpátky v 90. letech, kdy u nás vietnamské tržnice frčely v plném proudu. Poslední modely věhlasných značek zde najdete skoro za babku. Po větším nákupu vám samozřejmě vyhládne, takže vylezete z trhu bránou Cua Bac do ulice a dáte si něco k snědku v tržnici se street foodem. Což se samozřejmě musí spláchnout pořádnou dávkou lokálního piva v Ruong Pubu hned za rohem. Přestože to je nejspíš nejdražší pivo v celém Vietnamu, bylo zároveň pivem nejlepším. 😉

 

Venkovní expozice War Remnants Museum

Kuře obalené v zelené rýži – jídla v restauraci Mountain Retreat jsou nápaditá a za ten výhled z terasy v patém patře rozhodně stojí (vlez do této restaurace najdou opravdu jen praví kabrňáci)


Možná jsme k Ho Chi Minhu až moc kritičtí. Samozřejmě ten, kdo hledá, si tu své místo určitě najde. My si bohužel Ho Chi Minh budeme vždycky spojovat i s našimi citovými ztrátami, jakože jsme zde museli prodat naší malou červenou Hatatitlu značky Yamaha. ☹ Doufáme, že jsi chudinko malá neskončila na smeťáku, ale že někomu dobře sloužíš… Kdyby se nás tak někdo zeptal, jak to vypadá v největším městě Vietnamu, tak bychom mu nejspíš odpověděli úslovím „je to tam pěknej Saigon“. Vedro, dopravní chaos, nekompaktní centrum. A asi bychom dotyčného poslali do Hanoje, která se nám líbila více.

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.