Senaru, aneb jak jsme nezlezli Rinjani

with Žádné komentáře

Na severu Lomboku se nachází horská vesnice Senaru. Ta je de facto hlavním výchozím bodem a útočištěm pro turisty, kteří se snaží zdolat druhou nejvyšší horu Indonésie Rinjani ze severní strany. My si se stejnou myšlenkou dost dlouho pohrávali, ale nakonec jsme vábení hory odolali a nešli. Poněvadž jsme zjistili, že v současnosti je to totálně masová atrakce, na horu dnes leze kde kdo. A díky tomu cena za několikadenní výšlap na vrchol nebo ke kráteru je nezměrná, cesty jsou lemovány odpadky a samozřejmě po cestě bychom s naší klikou zmokli anebo se ztratili v mracích a nic neviděli. Na druhou stranu výšlap musí být drastický, denně překonávat tisíce výškových metrů drsným terénem (vychází se ze 600 m n. m, vrchol je 3700 m n. m, ale šplhá se i na menší kopečky a k jezeru, tzn. za 3 dny převýšení kolem 4000 m). Mnoho lidí prý výšlap vzdalo.

 

Senaru jako vesnička se táhne jako dlouhá nudle podél silnice nahoru do kopce. Obvykle během rána se vyjasní a člověku se tak odtud na chvíli naskytne pohled na majestátní horu Rinjani. Zbytek dne pak hora bývá zahalena mraky a je vidět kulový. Hlavy jsme jinak složili v ubytování Anak Rinjani v pěkných nových pokojících. Zároveň jsme v Senaru ochutnali pokrm gado-gado, směs zeleniny politou arašídovou omáčkou. Ušlo to.

 

Zachyceni na přísně tajném místě – Tiu Kelep

U vodopádu Umar Maya


Přestože jsme bojkotovali lezení na horu Rinjani, dali jsme si s našimi novými přáteli tour de vodopády. První vodopád Sendang Gila je v krátké pěší vzdálenosti od Senaru. Vstupné stojí 10000 IDR. A druhý vodopád Tiu Kelep poblíž, který je vhodný na svlažení těla i ducha, je přístupný pouze s průvodcem v řádu stovek rupií. Alespoň tak nám to bylo při vstupu řečeno. Bohužel vás ale místní vodí jen za nos a za peněženku, protože k vodopádu se dá dostat opravdu jednoduše během čtvrt hodiny i bez průvodce. A jestli je někdo opravdu bázlivý cestovatel, stačí když si počká, protože před polednem se sem začnou valit davy turistů, takže je stačí pouze následovat. My zde byli už brzy dopoledne, drze jsme zaplatili pouze 10000 IDR na osobu a užili jsme si samoty u obou vodopádů i nádherné koupele. Tímto jsme odhalili místní asi „nejvíce střežené tajemství“ a zruinovali tak místní business plán. 😊

 

Na třetí vodopád Umar Maya jsme si museli kousek popojet od Senaru. Najít ale jakékoliv stopy nebo vodítko, které by nás k němu dovedly, byl úkol dosti nadlidský. Nakonec jsme nechali motorky kdesi v džungli a po půl hodině bloudění jsme vodopád našli. Strávili jsme zde příjemné odpoledne, příležitostně jsme pozorovali místňáky, jak skáčou z vodopádu (výška cca 8 m) do laguny pod ním, sami jsme si ale netroufli. A jelikož je vodopád Umar Maya těžko dostupný a vstup je zadarmo, je okupován pouze místňáky, o bílého turistu zde nezakopnete. Škoda jen, že podle toho pak občas vypadá okolí vodopádu zaneřáděné odpadky. Ale jinak parádní koupačka.

 

Vodopád Sendang Gila
Vodopád Tiu Kelep

Řečiště za vodopádem Umar Maya


Na cestě zpátky do Senaru nás ovšem potkalo nemilé překvapení, neboť jsme píchli zadní pneušku. Ještěže jsme ale cestovali ve čtyřech! Nezbylo nám nic jiného, než vzít druhou motorku a dokodrcat se pět kilometrů do civilizace, respektive do „pneu servisu“ u hlavní silnice pro pomoc. Místní ale nezaháleli a rádi pomohli defekt opravit. V mezičase jsme si krátili čas klábosením s místňáky o životě. Jeden z nich dokonce dělá portýra při výlezech na Rinjani a druhý den ho právě čekal výšlap. Docela obdivuhodná práce, to vám povídám. Pozdě na večer jsme se vrátili utlapaní do Senaru, ale spokojení, že všechno dobře dopadlo. 😊

 

Pozn. Jíta: během píchnutí pneušky jeli chlapy pro pomoc a my s Alčou jako silné ženské duo čekali s motorkou a věcmi uprostřed lesů. Poté, co si pro zničenou motorku přijel asi 12-letý kluk, nás čekala cesta k hlavní silnici a to po svých. Procházeli jsme zapadlou vesničkou, kde asi nikdy bělocha neviděli, ale byli neuvěřitelně přátelští. Ukázali nám správnou cestu a zkratku, nabízeli nám i přenocování, všichni na nás mávali a zdravili nás. Člověk si opravdu přišel vítaný!

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.