
Raja Ampat – třetí díl
Přejezd člunem z Beser Bay do Sea Fans Homestay trval asi dvě hodiny. Sami dva s jedním lodivodem jsme si na otevřeném moři připadali strašně malinkatí a ztracení. Zdárně jsme ale dorazili do destinace. Opět nás přivítal malebný ostrov, vesměs bodří domorodci a dřevený bungalov na pláži. Na ostrov Manyaifun jsme primárně dorazili s cílem, že odtud chceme podniknout výlet na ostrov Wajag. Podle našich informací to měla být epická vyhlídka. A tak jsme se ...
[...]
[...]

Raja Ampat – druhý díl
Poté, co jsme dospali úmornou cestu na ty snad nejzapadlejší ostrůvky Indonésie, nás čekala honosná večeře. Náš hostitel Boy, respektive jeho drahá polovička nám nachystala opravdový hodokvas v podobě výborné rybičky a vařené zeleniny. Mňam. Z prvních dojmů to musí vypadat, že jsme se přijeli na Raja Ampat jenom válet a nacpávat si svůj břich. Je to pravda ale jen z půlky. Když zavítáte na tyto ostrovy, jiné ubytování než s polopenzí anebo plnou penzí ...
[...]
[...]

Raja Ampat – první díl
Přestože se naše roční putování pomalu chýlí ke konci, jsme rádi, že jsme zpátky v naší oblíbené Indonésii. Tentokrát jsme zavítali úplně na východ do Západní Papuy, konkrétně na souostroví Raja Ampat. Jedná se o lehce odlehlé avšak panenské ostrovy a ostrůvky, kam lidé jezdí za potápěním, šnorchlingem a odpočinkem. Cesta vlastně odkudkoliv na Raja Ampat je strastiplná a především dlouhá. Z Ho Chi Minhu nás čekal přelet do Kuala Lumpur (KL), dále do Jakarty ...
[...]
[...]

Srovnání indonéských ostrovů
Indonésie má tisíce ostrovů, tudíž procestovat ji celou by trvalo roky. Ba možná celý život. My jsme zde strávili čtyři měsíce, z toho zhruba každý měsíc na jiném ostrově. Navštívili jsme Sumatru, Sulawesi, Lombok a Flores (včetně Komodských ostrovů). Rozhodli jsme se, že se vyhneme nejvíce turistickým ostrovům jako je Bali nebo Jáva, protože podle našeho názoru tyto místa lehce ztrácí na autenticitě. Jinými slovy, nejsme fandové turistických davů a všeho s tím souvisejícího. To ...
[...]
[...]

Indonésie jako taková
V Indonésii jsme strávili poměrně dost času na to, abychom ji určitým způsobem mohli zhodnotit. Indonésie je nádherná země, plná krásné přírody, horkého počasí, milých úsměvů, diversity a paradoxů. Skládá se z tisíců ostrovů a ostrůvků a i jeden ostrov vám může nabídnout takové lidské i přírodní bohatství, že pochytit to vše během pár týdnů je téměř nemožné. Už jen proto, že co ostrov, to jiná kultura, náboženství, mentalita a míra rozvoje daného ostrova. My ...
[...]
[...]

Východní Flores aneb cesta tam a zase zpátky
Po Bajawě nás čekal dlouhý přejezd (cca 175 km) do vesničky Moni, poblíž které se nachází turisty oblíbený národní park Kelimutu. Po cestě jsme se zastavili na pláži poseté azurově modrými oblázky (Blue Stone Beach). Nutno podotknout, že oblázků na pláži již tolik není, protože je místňáci sbírají, třídí a posléze prodávají. Většina lidí chodí na sopku Kelimutu brzy ráno, aby spatřili východ slunce. Proč, to nevíme. Možná protože to doporučují v Lonely Planet. My ...
[...]
[...]

Po stopách kmene Ngada
Po návštěvě Komodských ostrovů a několika dnech na moři jsme si museli řádně odpočinout v Labuan Bajo. Nebýt zdejšího přístavu, který propojuje Flores s Komodami a jinými ostrovy, nenalezli byste zde prakticky nic zajímavého. Proto jsme si po zrelaxování vzali motorku a vydali se na východ objevovat krásy a zákoutí Floresu. První naší zastávkou bylo město Ruteng. Zajímavější než město samotné byla stoprocentně cesta. Než jsme sem dojeli (cca 130 km z Labuan Bajo), tak ...
[...]
[...]

Dračí odysea na ostrovech Komodo
Jak to tak v pohádkách bývá, Honza se vydal hledat štěstí do světa. Na ostrově Komodo narazil na sličnou princeznu Jíťu, kterou ale strážil zlý drak Varanus. Honza draka přemohl a s princeznou se vrátil zpátky na pevninu na ostrov Flores. Konec zvonec. No dobře, teď vážně, po příletu na Flores do Labuan Bajo jsme nelenili a rovnou si zařídili výlet do národního parku Komodo, kde jsme dychtivě očekávali, že narazíme na největšího ještěra na ...
[...]
[...]

Pohřební turistika v Tana Toraja
Pakliže vás daleké větry zavanou až na Sulawesi, byla by škoda nenavštívit místa, kde se odehrávají nejvíce bizarní pohřební rituály na planetě. Cca 350 km severně od hlavního města Makassar se nachází region, ve kterém smrt je pouhým začátkem dalšího putování. Připravte se na pompézní jízdu s nebožtíky. Vítejte v Tana Toraja! Místní populace, Torajové, jsou etnikem čítající statisíce obyvatel a jsou hrdými nositeli unikátních pohřebních tradic. Jedná se de facto o vyznavače animismu Alok ...
[...]
[...]

Severní Sulawesi za jeden týden
Tento článek je určitým shrnutím našich poznatků, protože jsme sever Sulawesi zcestovali dokonce dvakrát. Jedná se de facto o tipy na destinace a způsob, jak během krátkého času vidět, co nejvíce to jde. Zároveň je to takové doplnění předešlých článků o severu Sulawesi. Putování od solidního šnorchlování, přes běsnící sopky a prapodivné tvorečky, až po pěkné pláže. 1) Národní park Bunaken Hned po příletu do Manada je ideální se přesunout na jeden z pěti ostrůvků ...
[...]
[...]

Podvodní ráj na ostrově Bunaken
Národní park Bunaken je vyhlášenou destinací severních Sulawesi, poněvadž oplývá bohatým podmořským životem. Jedná se o několik ostrůvků ležících severně od Manada, kam se lidé z celého světa jezdí potápět anebo šnorchlovat. My jsme zavítali na ostrov Bunaken, kde jsme strávili tři dny a především jsme objevovali krásy zdejší podvodní fauny a flóry. Na ostrov Bunaken jsme se dostali lodičkou z manadského přístavu během cca 45 minut, takže jsme ani nestačili pocítit tíhu mořských vln ...
[...]
[...]

Tomohon – běsnící sopky a pečení netopýři
I na Sulawesi jsou místa, kde je příjemné chladné podnebí. Po dusném Manadu a horkých plážích na východě je Tomohonská vysočina příjemnou změnou. Nachází se jižně od Manada, asi hodinu jízdy v hustém provozu a v nadmořské výšce cca 600 m n. m. Kromě osvěžujícího klimatu jsou zdejším lákadlem četné sopky, jezera, vodopády a také samotné město Tomohon. Tomohon je rušné a sympatické městečko sevřené okolními sopečnými kopci a táhnoucí se sáhodlouze podél hlavní silnice ...
[...]
[...]

Objevování rozmanité zvířeny v Tangkoko NP
Nabaženi dosyta Manadem jsme vyrazili směrem na východní pobřeží, kam nás vábil zvuk vln omílajících líbezné písečné pláže a vřeštění mrňavých nártounů, kteří zde jsou vzácným endemitem v parku Tangkoko (nejrozšířejnější jsou však na Filipínách). Cesta z Manada do vesnice Batu Putih (v překladu „bílý kámen“) byla dosti ošemetná. Pouhých šedesát kilometrů jsme jeli zhruba čtyři hodiny. Proč? Jak jsme psali v minulém článku, sehnání motorek je na Sulawesi docela výzva, ale ještě větší výzva ...
[...]
[...]

Severní Sulawesi – Manado a okolí
Po Lomboku jsme se přesunuli do Manada, hlavního města severních Sulawesi. Hodně cestovatelů nám tuto oblast doporučovalo a i strejda Google naznačoval, že to je ještě ne tolik objevená a turisty nezdecimovaná oblast. První, co nás překvapilo při prvním seznámení se s Manadem, byla jeho relativní čistota! Z Indonésie je člověk zvyklý na odpadky na každém rohu, ale tady jako by tušili, že existuje slovo recyklace. Košů je tu sice stále pomálu, ale odpadky téměř ...
[...]
[...]

Kuta podruhé, tentokrát v jiném světle
Ačkoliv jsme Kutu již navštívili, rozhodli jsme se nerozdělovat s našimi cestovatelskými parťáky a podívali jsme se do Kuty podruhé. Opět jsme navštívili naší oblíbenou Tanjung Aan (vrátili jsme se sem i na západ slunce – ten tedy nebyl díky špatnému počasí, ale udělali jsme zde pár pěkných fotek). Přestože Kuta a celé jižní pobřeží nabízí jednu z nejhezčích oblastí Lomboku, má i své stinné stránky. Jedná se o velice turistickou oblast, tudíž v hlavní ...
[...]
[...]

Kainráci a Gili Islands – když je najdeš, není co řešit
Pokud se dostanete do oblasti Bali nebo Lomboku, každý průvodce vám řekne, že Gili Islands nesmíte minout. Opravdu jsou tak úžasné, jak se říká? Gili Islands jsou tři malé ostrůvky severozápadně od Lomboku, cca 20 minut lodí (15000 IDR/os.). Jsou známé převážně díky šnorchlování a potápění v této oblasti. Největší z ostrovů, Trawangan, se považuje za „párty ostrov“. I tak tedy vypadá – mraky turistů, pivo a drinky dostupné kdekoliv, restaurace a hotely rozprostřené po ...
[...]
[...]

Senaru, aneb jak jsme nezlezli Rinjani
Na severu Lomboku se nachází horská vesnice Senaru. Ta je de facto hlavním výchozím bodem a útočištěm pro turisty, kteří se snaží zdolat druhou nejvyšší horu Indonésie Rinjani ze severní strany. My si se stejnou myšlenkou dost dlouho pohrávali, ale nakonec jsme vábení hory odolali a nešli. Poněvadž jsme zjistili, že v současnosti je to totálně masová atrakce, na horu dnes leze kde kdo. A díky tomu cena za několikadenní výšlap na vrchol nebo ke ...
[...]
[...]

Setkáme se v Senggigi
Z klidného středu Lomboku jsme se přesunuli na západní pobřeží do města Senggigi. Senggigi je druhá nejoblíbenější turistická oblast na Lomboku (po Kutě). Zde jsme strávili dva dny. Vesměs jsme plánovali kam dál a bloumali po okolních plážích a nedalekých chrámech. V dojezdové vzdálenosti od Senggigi u hlavního města Mataram se nachází balijský hinduistický chrám Lingsar, který je pro zdejší posvátný a je unikátní tím, že se zde modlí jak hinduisté, tak se zde nachází ...
[...]
[...]

Rurální a klidný střed Lomboku
Téměř uprostřed Lomboku u úpatí velehory Rinjani se nachází vesnička Kembang Kuning, která nás přivítala příjemně chladným podnebím společně s místními dobrosrdečnými obyvateli. My v této venkovské krajině, které dominují všudypřítomná rýžová políčka, strávili celkem čtyři dny. Jeden den jsme strávili trekováním po okolí. Zdejší kopečkovitá oblast je posetá mnoha a mnoha políčky, na kterých se mimo rýže pěstuje zelenina jako rajčata, kapusta, okurky, fazole, lilky a zejména chilli, a skýtá nejeden zajímavý pohled. Rýže ...
[...]
[...]

Kuta, pláže a rušný jih Lomboku
Naše putování po Lomboku jsme započali v jižní části ostrova. Z letiště v Praye jsme se přesunuli rovnou do přímořského městečka Kuta, kde jsme strávili čtyři noci. Kuta je rušné místo, kde se soustředí většina turistů a zároveň je to dobrá výchozí pozice pro objevování jižních zákoutí ostrova. Pobřeží je často lemované skalnatými kopečky, které se střídají s písečnými plážemi, tudíž výhledy jsou místy opravdu nádherné! Mělké břehy u pláží a vysoké vlny tak poskytují ...
[...]
[...]

Dvouměsíční indonéská víza, aneb jak na to jít od lesa
Upřímně řečeno, prodlužování víz nás tak trochu děsilo již od začátku. Informace o jejich získání jsou totiž velice kusé, místy až morbidní. Údajně až devět dní trvá vyřízení víz typu on arrival. A to je sakra dlouhá doba, která se dá využít lepším způsobem, třeba na cestování. 😉 My vám teď ale ukážeme, jak se nám podařilo během jednoho dne získat prodloužené dvouměsíční turistické vízum do Indonésie (visa in advance). Nejsme zas takový machři a ...
[...]
[...]

Ricky’s Beach house a vesnice Sungai Pinang
Poslední týden jsme se zašili do malé vesničky Sungai Pinang jižně pod Padangem na západním pobřeží Sumatry. Končil právě ramadán a začínaly oslavy Idulfitri (již zmíněno v předchozím článku). Tento článek bude věnován především projektu jednoho velice chytrého člověka a jeho kolektivu. Ricky (indonésky Riki) je 35letý velice ambiciozní týpek pocházející z vesnice Sungai Pinang. Opravdu dřel, aby se dostal tam, kde teď je (studoval, začal od píky v turistickém ruchu, průvodcuje, mluví několika jazyky, ...
[...]
[...]

Kulturní exkurz do nitra Sumatry
Při našich toulkách po Sumatře jsme navštívili mnoho zajímavých míst. A samozřejmě mnoho zajímavých míst jsme během jednoho měsíce nestihli prozkoumat. Současná striktní imigrační politika totiž nedovoluje turistům zůstat déle jak jeden měsíc, pakliže nechtějí svá víza složitě prodlužovat o další jeden měsíc. Současná indonéská vláda tak chce mít pod kontrolou velký příliv turistů. A je to pochopitelné. Příkladem může být nekontrolované proudění turistů na ostrov Bali, kteří se sjíždí ze všech koutů světa do ...
[...]
[...]

Na skok do Harau Valley
Nemohli jsme se nabažit města Bukittinggi a okolí, a proto jsme podnikli ještě jeden krátký, ale o intenzivnější výlet (pouze den a půl), tentokrát do nedalekého Harau Valley, nacházejícího se cca čtyřicet km od Bukittinggi. V našem známém De Cock Cafe jsme si od Budiho (místní kořen) půjčili motorku a vyrazili. První den jsme se stihli pouze ubytovat v Abdi's Homestay a podniknout menší procházku mezi rýžovými políčky. Odtud se nám naskytl krásný pohled na ...
[...]
[...]

Lake Maninjau vás prostě uchvátí
Přestože jsme na Sumatře a někdo by očekával, že se budeme celé dni pohybovat pouze po džungli anebo chytat sluneční paprsky u moře, není tomu tak! I na Sumatře lze najít množství odlehlých a přesto klidných a teplotně příjemných míst, které se (možná) vymykají zdejšímu stereotypu. A jedním z nich je jezero Maninjau, vzdálené asi 50 km od města Bukittinggi. Najdete tu další oázu klidu a pohody, jezero sevřené do kleští okolními strmými a džunglí ...
[...]
[...]

Podmanivé Bukittinggi
Město Bukittinggi nás přivítalo deštivě, avšak příjemně chladnějším klimatem. Dorazili jsme ráno a rovnou jsme se šli ubytovat do De Cock Cafe, protože jsme se potřebovali dospat po té šestnáctihodinové cestě. Zbytek dne jsme strávili odpočinkem v místní ZOO, která představuje klidnou zelenou oázu uprostřed hektického města. ZOO byla dobrým prostředím pro relax, akorát nám přišlo, že chudáci zvířátka jsou jaksi posmutnělá, protože mají malé výběhy anebo jsou sami. Na večer jsme ale ještě neodolali ...
[...]
[...]

Klid a mír vládne u jezera Toba
Na první pohled to tak nevypadá, ale jezero Toba má kolem 1100 km² a je největší a nejhlubší kráterové jezero na světě, místy dosahuje až 800 m hloubky. A abychom nešetřili superlativy, tak z našeho pohledu je společně s ostrovem Samosir prozatím i nejklidnější oblastí na Sumatře. Ačkoliv je toto považováno za hlavní turistickou oblast, my zde turistů tolik neviděli, nebo se před námi zdatně schovávali. Skrz celý ostrov se táhne vysoký horský hřeben, který ...
[...]
[...]

Veřejná doprava v Indonésii pouze pro otrlé
Mezi naše vytyčené destinace se dostala Danau Toba. A pro přesun k tomuto jezeru jsme se odvážně rozhodli využít místní autobusovou dopravu, protože jsme chtěli zažít, jak cestují domorodci. Bohužel neexistuje přímé spojení veřejnou dopravou, pakliže nechcete využít sdílené turistické taxi, a tak jsme museli absolvovat několik přestupů. Napřed jsme jeli z Bukit Lawang zpátky do hlavního města Sumatry (3,5 hod./30000 IRD za osobu) - evidentně všechny cesty vedou do Medanu. Z Medanu jsme z ...
[...]
[...]

Honba za orangutany
Co by to bylo za cestování, kdyby člověk nenavštívil indonéskou džungli. A zejména na Sumatře, kde se vyskytují vzácní orangutani. Proto jsme neváhali a alepspoň na dva dny jsme vyrazili objevovat krásy pralesa v národním parku Gunung Leuser. Výchozím bodem nám byla vesnička Bukit Lawang, kde jsme byli mimo jiné ubytováni. Samozřejmě, že jsme nešli na vlastní pěst, ale s průvodcem, jinak bychom se na těch mnoha tisících kilometrech čtverečních národního parku rychle ztratili. Náš ...
[...]
[...]

Z džungle velkoměsta do opravdové džungle
Tak a jsme na Sumatře. Bohužel jsme nemohli využít loď z Melaky, která jede přímo do přístavu Dumai na Sumatře, jelikož Dumai nepatří mezi jeden z mezinárodních přístavů v Indonésii a tudíž bychom nedostali zadarmo turistická víza na měsíc, respektive bychom si je museli zaplatit. Jeli jsme tedy do Kuala Lumpur a odtud přeletěli letadlem do Medanu, hlavního dvoumilionového města na Sumatře. Na terminálu v Kuala Lumpur nás zaskočila jedna maličkost - po odbavení a ...
[...]
[...]