Po stopách kmene Ngada

with Žádné komentáře

Po návštěvě Komodských ostrovů a několika dnech na moři jsme si museli řádně odpočinout v Labuan Bajo. Nebýt zdejšího přístavu, který propojuje Flores s Komodami a jinými ostrovy, nenalezli byste zde prakticky nic zajímavého. Proto jsme si po zrelaxování vzali motorku a vydali se na východ objevovat krásy a zákoutí Floresu.

 

První naší zastávkou bylo město Ruteng. Zajímavější než město samotné byla stoprocentně cesta. Než jsme sem dojeli (cca 130 km z Labuan Bajo), tak jsme stihli asi třikrát zmoknout. V jednu chvíli byl déšť natolik silný a nesnesitelný, že jsme prostě v jedné zatáčce seskočili z motorky a běželi se schovat do přilehlého stavení. Místní domorodci byli přátelští a nechali nás déšť přestát u nich doma, v mezičase nás pak pan domácí pohostil čajem a kafem a ukázal nám jeho sbírku tradičních bubnů a všemožných dalších nástrojů, které používají k jejich tradičním tancům. Ještěže je na světě pár lidí, kteří pomůžou člověku v nouzi. 😊 Při loučení nás ale pan domácí lehce vyděsil, když pravil, že tenhle rok prší v Rutengu každý den. A měl pravdu, protože druhý den nás opět chytl brutální liják, který jsme ovšem a naštěstí přečkali v místní putyce Agape.

 

Že by tuto soustavu rýžovišť vytvořil pavouk?

Detail mužské podobizny Ata


V okolí Rutengu stojí za povšimnutí soustava rýžových políček připomínající pavoučí síť (Spider Web Rice Fields). My se ještě zastavili v jeskyni na severu Liang Bua, ale po pravdě řečeno, za vstupné 40 000 IDR pro oba rozhodně nestála. Co ale stálo za to, byla cesta z Liang Bua zpátky do Rutengu, protože jsme zvolili odlišnou trasu, jinými slovy super zkratku přes zapadlé vesničky (zkratka znamená, že jsme se po deseti kilometrech objevili na stejném místě :-D). A jelikož byla neděle a snad všichni z okolí šli z kostela nebo z nějakého posezení u sousedů, potkávali jsme na stezkách davy lidí. A taky si myslíme, že tolikrát „dobrý den“ (selamat siang) jsme neřekli snad za celou dobu, co jsme v Indonésii. Místní nám naše pozdravy oplatili velice příjemnými a přátelskými úsměvy. Zkrátka, byla to příjemná zkratka. 😊 Zbytek jsme strávili na ubytku MJR Ticketing Guest House (tutově nejlepší možnost noclehu), jelikož zírání na nás v Rutengu jsme měli pro ten den dost.

 

Scenérie Floresu mezi Rutengem a Bajawou – stačí se jen zastavit a kochat se

Majestátní sopka Inerie (2245 m)


Další zastávkou bylo město Bajawa – sympatické městečko uprostřed malebné horské krajiny, jíž dominuje sopka Inerie. Místní trh Pasar Bobou nás příjemně překvapil velkým výběrem ovoce a zeleniny a tak jsme měli k večeři salát. Nedaleko Bajawi se nachází několik tradičních vesniček kmene Ngada. My navštívili tři: Luba, Bena a Gurusina. Bena je asi nejnavštěvovanější, vstupné stálo 25 000 IDR, do zbylých dvou vesniček je vstupné dobrovolné. Nám se nejvíce líbilo v nejzapadlejší Gurusině, kde se jsme si užili samoty, krásné čisté vesničky a nádherných výhledů do krajiny.

 

Víska Luba – detail ngadhu a bhaga

Vesnice Bena – každá z vesnic je zasazena v opravdu unikátním prostředí


Pár slov o kultuře Ngada. Jde o kmen obývající vnitrozemí Floresu v okolí Bajawské vysočiny, jehož populace čítá několik desítek tisíc obyvatel. Místní se živí především zemědělnou a rukodělnou výrobou. Viděli jsme, že často suší rýži, kávové boby, hřebíček, ale i betelový oříšek, který posléze ženy rády žvýkají, stejně tak běžné je tkaní tradičních sarongů. V současnosti má vliv na zdejší kulturu křesťanství, původně se ale jedná o animisty kladoucí důraz na úctu k předkům.

 

Vesnice Gurusina – naše oblíbená

Domorodci suší, co se dá – například fazolky


Typická vesnice Ngada je umístěna na mírném srázu, je tvořena oválem domů a uprostřed je velká terasovitá náves. Vesnice se skládá z jednotlivých rodin/klanů, kterým patří jednotlivé domy. Ty jsou klasicky dřevěné, pokryté řezbářskými piktogramy a mají doškovou střechu. Na střechách domů nás pak zaujaly umístěné dřevěné miniatury domků (Ana Yie) a malá mužská figurína držící zbraň (Ata). V prvním případě to znamená, že se jedná o hlavní dům klanu. V druhém případě, že dům patří narozenému synovi. Na návsi jsou také dva typy specifických staveb. Ngadhu připomínající velký doškový slunečník, symbolizuje mužské předky klanu a zároveň slouží jako oltář při provádění rituálů, a Bhaga jako malinký domeček s krbem uvnitř, symbolizuje ženské předky a také obětní místo. Součástí místní komunity jsou samozřejmě ceremoniály na uctění předků (např. Ka’Sao), při nichž se tančí a obětují buvoly. Existují i menší rituály na oslavu stavby nového domu, nebo narození dítěte.

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.