Na nový rok v Kepu

with Žádné komentáře

Po nasátí khmerské starodávné kultury v Siem Reap a té současné v Chamboku jsme se pro změnu přesunuli na jih k moři do městečka Kep, kde jsme rovněž hodlali oslavit příchod roku 2018. Po pravdě řečeno, Kep nás neuvítal vůbec přívětivě, respektive jsme přijeli do měsíc předem zarezervovaného ubytování, kdežto jeho opilý a neurvalý majitel nám řekl, že pro nás pokoje nemá, protože už prý s booking.com nepracuje. Takže nám nezbylo, než se poohlédnout po něčem jiném. Naštěstí jsme našli náhradu, přestože všechna ubytování okolo konce roku vypadala beznadějně vyprodaná. Na jednu noc jsme tedy skončili v zámožnějších bungalovech, čímž začal ten pravý nefalšovaný přímořský relax v podobě odpoledne stráveného u bazénu a večera u kulečníkového stolu s pivem. 😊

 

Pohled na Kep z kavárny Led Zep


Další den jsme si sbalili svých pár švestek a přestěhovali do levnějšího ubytka nedaleko, které Kuba s Debbie šikovně našli. Za 15 dolarů na noc se nám v Kep Villa Hill dostalo slušného pokojíku včetně parádního výhledu na moře a západ slunce. Kolem poledního jsme vyrazili na pláž a směrem do centra Kepu, čili to nemohlo skončit jinak než červeně. 😉 Po cestě zpět jsme se zastavili na vyhlášeném Crab Market, kde se to jen a jen hemží všemožnými chutnými rybami, olihněmi, krevetami a jinými grilovanými potvorami na špejli. Odpoledne jsme se ještě vydali do nedalekého města Kampot. Nejvíce nás tam táhla farma FarmLink, na které pěstují vyhlášený kampotský pepř. Po příjezdu jsme ale zjistili, že v Kampotu se nachází pouze malá zpracovna pepře a plantáže jsou daleko za městem. A tak jsme si vyslechli krátký úvod do světa pepře, ochutnali místní nabídku, nakoupili trochu zásob pepře a vydali se na chvilku na nábřeží Kampotu. Kromě neskutečného vedra a několika zajímavých francouzských koloniálních staveních nás ohromil pouze jeden sympatický bazar s knížkami Bookisch Bazaar, kde jsme mimo jiné narazili na dvě knížky v češtině, v podobě jedné přeložené detektivky od Ed McBaina a románu od Karla Klostermanna V ráji šumavském. No to se na to podívejme, jakým zázrakem se sem ty knihy dostaly? 😊

 

Kampotský pepř hezky z blízka

FarmLink – zpracovna kampotského pepře


Každé ráno je ideální začít snídaní. Jelikož jsme ji v Kep Villa Hill neměli k dispozici, mlsný jazýček našich dvou parťáků nenechal na sebe dlouho čekat a už jsme seděli v nedalekém penzionku Bird of Paradise, který vede jeden sympatický postarší Angličan a ládovali se prvotřídní západoevropskou snídaní. Původně jsme si usmysleli, že ten den poplujeme na Rabbit Island (Koh Tonsai), ale tak nějak jsme prošvihli odjezd lodi. 😀 Takže jsme změnili plány a vydali se na menší tůrku po Kep National Park, který jsme měli „co by kamenem dohodil“ od našeho ubytka. Příjemná procházka na pár hodin a máte procouraný skoro celý park. Po cestě pak můžete narazit na několik vyhlídek, motýlí farmu, nebo roztodivně obří fíkovník. Hrdlo si pak za odměnu můžete svlažit v kavárně s výhledem Let Zep.

 

Tůrka po Kep National Park

Delikatesy na Crab Market


Silvestra jsme zahájili na Rabbit Islandu. Loďku odplouvající v 9:00 z Kepu jsme tak konečně stihli. 😊 Ostrov je to malinkatý, maximálně 2 x 2 km, a plavba sem trvá zhruba do 30 minut. Při cestě tam nás zastihly solidní vlny, div se naše malá kocábka nepřevrhla, zpátky jsme zase měli natolik silný vítr, že nás proudy vody doslova omyly. Dopoledne jsme strávili na jihozápadě ostrůvku, kde je poměrně dobrá příležitost pro šnorchlování. Na několika místech se dokonce zachovaly živé korály. Požitek ale trochu kazila kalná voda, ve které bylo vidět tak na metr či dva. Na šnorchlování na Sulawesi nebo Gili Islands to holt nemá. 😉 Odpoledne jsme se vrátili na hlavní pláž na západě, kde jsme se dosyta vyrelaxovali a ve čtyři jsme už zase pluli zpátky na pevninu. Rozhodně to bylo příjemné plážové zpestření.

 

Rabbit Island


Večer jsme se pak vydali do centra Kepu, abychom nasáli místní silvestrovskou atmosféru. Napřed jsme začali v jednom poklidném baru Waterfront a dali si předražený a ne moc dobrý koktail a víno. Přestože to místo bylo na nábřeží a všude okolo místní řachali rachejtle a slavili, bylo tam natolik mrtvo, že jsme se vydali po nábřeží přes centrum směrem zpátky na ubytko, protože jsme ani nenašli informaci, že by v Kepu byla nějaká organizovaná novoroční párty (kromě téhle, kde chcípl pes a byli jsme tam jediní). 😀 Cesta přes centrum Kepu byla hlasitá a intimní. Místňáci slavili bujaře. Přišlo nám, že snad polovina Phnom Penhu dorazila do Kepu, rozbila stany a kempovala na pobřeží. Žádné organizované párty, prostě se rodinky sebraly a vyrazily do Kepu kempovat. 😊 To vše bylo doprovázené rachejtlemi, všudypřítomnými stánky s občerstvením, pouťovými atrakcemi, hudebními doprovody a alkoholem samozřejmě. Rozhodně to bylo vtipné pozorovat, jak na malinkaté kepské pláži, která přes den normálně zeje téměř prázdnotou, se těsní tisíce a tisíce místňáků a slaví. Mumraj to byl solidní. Ale takhle to místní prostě slaví. Po cestě jsme dokonce viděli, že se u pláže chystá tak nějak po amatérsku velký novoroční ohňostroj. Žádné veřejné regule nebo bezpečnostní předpisy, prostě nic. 😀

 

Asi před jedenáctou jsme dorazili na ubytko, uvelebili se na balkonu a v poklidu začali popíjet pivo a očekávat příchod nového roku. Odhadem ve 23:02 jsme zpovzdálí začali registrovat obří ohňostroj zhruba z míst, kde jsme viděli připravovat onen amatérský. Asi nějaký již notně ovíněný šikula špatně odhodil svůj nedopalek a bylo vymalováno. 😊 Kolem půlnoci jsme zpozorovali ještě pár menších ohňostrojů a v jednu už jsme tvrdě zařezávali. Každopádně, nový rok jsme přivítali pouze s menší kocovinou, což je už samo o sobě úspěch. A také jsme na Nový rok slavnostně a svorně povečeřeli v restauraci u Crab Marketu, která se jmenovala Holy Crab, tak snad jsme ten rok 2018 přivítali dostatečně s humorem, jak se patří. 😊

 

Kep je malé, přímořské a sympatické městečko, které si žije poklidným životem. Ani jsme zde nepotkali tolik bělochů a turistů, kolik bychom očekávali. Možná, že většina jich je v Kampotu nebo Sihanoukville. Co je ale kromě sluníčka, moře a pohody tahákem Kepu, je množství sea foodu na Crab Marketu. Je to rozhodně místní kulinářský unikát. Co se našich největších zážitků týká, viděli jsme, jak místní slaví příchod nového roku a rozhodně nás to zaujalo. Jediným a rozhodně negativním následkem bylo, že se pak ulice a moře proměnily na jeden velký odpadkový koš, z čehož se místní oblast a příroda bude ještě dlouho vzpamatovávat – možná zas do příštího Silvestra. Nemrzí nás, že jsme tolik času nevěnovali Kampotu, nebo že jsme se nepodívali do velkého Sihanoukville, jediné, co nás možná trochu mrzí, je, že jsme nenavštívili Bokor Hill, respektive ruiny staré francouzské koloniální stanice. Alespoň bychom tak doplnili naše historické znalosti khmerské kultury o časy z dob koloniální nadvlády.

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.