Dračí odysea na ostrovech Komodo

with 2 komentáře

Jak to tak v pohádkách bývá, Honza se vydal hledat štěstí do světa. Na ostrově Komodo narazil na sličnou princeznu Jíťu, kterou ale strážil zlý drak Varanus. Honza draka přemohl a s princeznou se vrátil zpátky na pevninu na ostrov Flores. Konec zvonec.

 

No dobře, teď vážně, po příletu na Flores do Labuan Bajo jsme nelenili a rovnou si zařídili výlet do národního parku Komodo, kde jsme dychtivě očekávali, že narazíme na největšího ještěra na světě, respektive na komodského draka. A jelikož jsou Komody dostupné výhradně lodí, tak jsme strávili de facto tři dny na moři a v mezičase jsme objevovali krásy mnoha místních ostrovů a ostrůvků včetně místní rozmanité fauny.

 

Zátoka u Labuan Bajo

Strašlivý komodský drak


První den jsme vypluli z přístavu v Labuan Bajo, jak jinak než s dvouhodinovým zpožděním. Že v Indonésii čas plyne trochu pomaleji, na to jsme již zvyklí, že ale naše loďka bude mít rozbitý motor a poplujeme po moři jako šneci, s tím jsme jaksi nepočítali. 😀 První naše zastávka byla na ostrově Rinca, kde jsme se poprvé setkali tváří v tvář s varany. Po zaplacení nehorázně vysokého vstupného jsme vyrazili na hodinový okruh po ostrově v doprovodu místního průvodce, jenž nás zasvětil do života varanů. Na naši obranu třímal v ruce malý dřevěný klacek na konci rozdvojený, čili bezpečnost byla zaručena.

 

Varane, varane, ty jsi ale lenoch, jelen jde okolo a ty nic

Naše skvadra se ničeho nebojí, protože máme magickou protivaraní hůl


Nejvíce varanů (samců) jsme viděli ve vesničce u infocentra, protože je přivábila vůně místní kuchyně, pod kterou si váleli šunky. Po cestě jsme pak narazili ještě na jednu vyčerpanou samici, která hlídala velkou noru s vejci. Nutno podotknout, jsou to teda kusy ti varani, na druhou stranu línějšího tvora jsme asi neviděli. 😀 Krom toho, že to jsou nejmohutnější ještěři na světě a žijí výhradně na Komodských ostrovech a části Floresu, jejich populace čítá pouze několik tisíc jedinců. Dožívají se až třiceti let, mezi pohlavím jsou velikostní rozdíly a do jejich jídelníčku se řadí de facto cokoliv (ptáci, ale i malí a velcí savci, ale i lidi). A poněvadž svou kořist spořádají i s kostmi (asi mají rádi vápník v kostech), tak jejich hovínka jsou zřetelně bílá, jak jsme po cestě zaznamenali. 😀 Co nás ale nejvíce děsilo, byl samozřejmě fakt, že jsou pro člověka vysoce nebezpeční a že jsme jimi nechtěli být pokousáni. Jestli ale disponují zákeřnými bakteriemi nebo jedem, nevíme. Další zajímavostí je, že varani jsou kanibalové, pojídají se navzájem, zejména dospělí pak jedí mladé vylíhlé jedince. Proto mláďata do určitého věku žijí na stromech, aby tak nebyla kořistí pro dospělé varany či jiné predátory. Údajně také neexistují žádní přirození nepřátelé varanů, jsou na špici potravního řetězce.

 

Kdepak dneska v noci asi zakotvíme?

Východ slunce nad ostrovem Komodo


Po varaní exkurzy jsme zamířili na Pink Beach, údajně na jednu ze sedmi růžových pláží na světě. Pláž sama o sobě nebyla nijak dechberoucí, ale na svlažení se v tom vedru ideál. Naše cesta pak pokračovala na ostrov Komodo, kam jsme ale dorazili pozdě kvůli naší pomalé lodičce a tak nám nezbývalo než přenocovat poblíž na lodi v zátoce Kalong. Noc na lodi byl zážitek sám o sobě. A ráno pozorování východu slunce z lodi rovněž pecka.

 

Druhý den jsme se tedy vydali zpátky a brzy ráno jsme absolvovali kratičkou varaní prohlídku po ostrově Komodo. Bohužel jsme museli opět zaplatit nehorázně vysoké vstupné, protože nám neuznali vstupenky z minulého dne. Další částí našeho programu měl být ostrov Padar, díky silnému proudu ale kapitán lodi odmítl cestu absolvovat, a tak nás čekal přesun jinam, na specifické místo, kde se vyskytují manty obrovské. A tak jsme hupsli do vody a zaplavali si s tímto gigantickým druhem rejnoka, což byl ohromný zážitek! Odhadujeme, že některé manty mohly mít až pět metrů. Na cestě zpět do Labuan Bajo jsme se ještě zastavili na ostrůvcích Kanawa a Bidadari, kde jsme si hezky zašnorchlovali a dokonce zahlédli perutýna (je to sice akvarijní krasavec, ale jinak jedovatý prevít, který ničí korály).

 

Manta obrovská je vážně obrovská

Perutýn


Na pevninu jsme se vrátili totálně nabití novými zážitky a když už jsme byli v té ráži, tak jsme vlítli do agentury, která nám dvoudenní výlet zprostředkovala a žádali jsme kompenzaci za to, že jsme nestihli ostrov Padar a že jsme museli platit nezanedbatelné vstupné dvakrát, protože loď kvůli defektu připlula kamkoliv pozdě. Slovo dalo slovo a druhý den jsme již seděli na jiné lodi, která nás zadarmo odvážela na ostrov Padar, který jsme den předtím nestihli. Zde jsme si vyběhli na „motýlí vyhlídku„, odkud se nám naskytly spektakulární výhledy na národní park Komodo. Zbytek cesty jsme pak prozevlili na střeše lodi, šnorchlováním na Ping Beach a taky jsme se nechali unášet neuvěřitelně silným proudem při opětovném setkání s mantami (jelikož se v této oblasti střetávají Indický a Tichý oceán, vznikají zde velice silné proudy!). Možná to byla náhoda, možná jsme ty defekty přitahovali my naší přítomností, ale na cestě zpátky jsme narazili na loď, které vysadil motor a tak jsme ji celou cestu zpátky táhli do přístavu v Labuan Bajo společně s další lodí. Rozhodně si to ale nebereme osobně. 🙂

 

Vyhlídka z ostrova Padar

Černá a bílá – protiklady se prostě přitahují


Po třech dnech na moři jsme byli solidně ošlehaní námořníci. Z přístavu jsme se vypotáceli houpavým krokem zpět na ubytování a i další den nám připadalo, že se země nějak podezřele hýbe. Výlet do národního parku Komodo tutově nepatří mezi nejlevnější záležitosti. Místní správa parku opravdu těží z velkého přílivu turistů – někdy to spíš ale připomíná byznys bez pravidel – my si například museli zaplatit dva rangery, protože naše skupina čítala více jak pět osob (bylo nás 6) a nakonec jsme dostali samozřejmě jen jednoho průvodce. Nicméně ve výsledku to rozhodně stojí za to. Pohled na nádherné a téměř vyprahlé ostrůvky podél nichž se plavíte, neomrzí, východ a západ slunce dodávají místní krajině na dramatičnosti. Podvodní svět rovněž stojí za povšimnutí, najdete tu místa s pestrými a barevnými korály, stejně tak majestátní manty jsou prostě dechberoucí!

 

A co na to náš drak Varanus? Ten se někde zase jen válí a čeká na dalšího Honzu, který si ho přijde vyfotit. 😀

2 Responses

  1. Jarda & Anče
    | Odpovědět

    Tak, a tímhle jsme spolu skončili. Vmést nám do obličeje varany a manty – dvě věci, které toužíme šíleně vidět (dobře, Anička varany nemá ráda, ale ty obří rejnoky by určitě vidět chtěla), to už je teda moc!
    – (teď si představte smajlíka, jak se uraženě otáčí zády..) –

    No nic, emoce stranou 🙂 vypadá to nářezově. Musí to být mazec vidět ty obludy zblízka (jak varany, tak manty). Musíte nám povyprávět, až se potkáme ve Vietnamu! 🙂
    Mějte se fanfárově

    • red
      | Odpovědět

      My jsme na Komody jeli jen kvůli vám, abychom to všechno nafotili a mohli to s vámi sdílet alespoň takhle na dálku 😉

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.