Do útrob podzemních tunelů ve Vinh Moc

with Žádné komentáře

Při cestě ze severního Vietnamu na jih jistojistě nelze minout demilitarizovanou zónu (DMZ), která se jako úzký pás táhne podél řeky Ben Hai od Laosu až k východnímu pobřeží Vietnamu. V minulosti tvořila nárazníkovou hranici mezi severním a jižním Vietnamem a v době vietnamské války zažila velké boje. Při přejezdu do města Hue jsme si vybrali jednu atrakci v DMZ a tou byly podzemní tunely Vinh Moc. Z národního parku Phong Nha jsme si to namířili směrem do města Dong Ha, avšak prozíravě jsme přenocovali v městečku Vinh Linh, zhruba 10 km nedaleko tunelů. Ve Vinh Linh prakticky nic není, naštěstí jsme našli alespoň jeden fungující hotýlek na hlavní. A další den se vydali do tunelů.

 

Plánek podzemní vesnice Vinh Moc

Expozice bomb


Vesnice Vinh Moc se nachází přímo u moře a dříve byla součástí nejjižnějšího cípu severního Vietnamu. Samotné tunely byly vykopány potajmu během roku 1966 a 1967. Je celkem zázrak, že se dodnes dochovaly a přežily tak těžké bombardování. Údajně během tří let bombardování oblasti připadalo zhruba sedm tun bomb na jednu osobu. Respektive spadlo… Tunely mají celkem tři úrovně, z čehož v současnosti je přístupné pouze první podzemní patro. Místní jílovitá půda byla poměrně dobrým materiálem na stavbu tunelů, protože dobře drží tvar. Během stavby tunelů vykopaná hlína musela být pod rouškou noci rozházena po okolí, aby „nepřítel“ nezjistil místní záměry. Během šesti let zde našlo přístřeší kolem tří stovek lidí. Během této doby se zde rovněž narodilo 17 dětí, z nichž 16 žije doteď a mají vlastní rodiny.

 

Přijeli jsme brzy dopoledne a přifařili se k jednomu zájezdu Američanů, abychom se něco málo o tunelech dozvěděli. Napřed jsme ale zhlédli část filmu, jež pojednával o historii tunelů. Nutno podotknout, že to byla slušná propaganda. 😊 Průvodkyně nás pak vzala na půlhodinovou prohlídku muzea a tunelů. Kromě ukrutně úzkých chodbiček jsme viděli prostory na spaní, kuchyň a společenskou místnost. Do skladiště munice ve třetím podzemním podlaží jsme se ale nedostali. ☹ Pro odvážlivce: po zaplacení 50 000 VND ani není třeba průvodce, tunely si lze projít na vlastní pěst. Což jsme po krátké tour s průvodcem osobně zkusili, ale bylo to docela děsivé. Černočerná tma, stísněné prostory a všudypřítomná havěť (netopýři, vačice atd.) nám trochu naháněla husí kůži, takže jsme to po chvilce vzdali. 😊

 

Vstup do tunelu
Vyobrazení života v tunelech

Tuneláři 🙂


Tunely Vinh Moc neměly tolik vojenský význam, jakože sloužily primárně jako útočiště pro vesničany před válkou. Při představě, kolik úsilí a lopoty vytvoření místních tunelů přineslo, člověka až mrazí. Samotná prohlídka nás tolik neohromila, protože jsme možná měli přehnaná očekávání. Na druhou stranu, co jiného čekat, než bludiště tmavých chodbiček, že? Takže možná je to nejlepší atrakce v demilitarizované zóně. Teda pakliže náhodou nenarazíte po cestě v DMZ na zrezivělý tank či jiný artefakt vietnamské války. Člověka ale po návštěvě místních tunelů může hřát u srdce, že alespoň pro jednou válka zásadně nezmařila životy nevinných lidí…

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.